Oscar 2016

29. února 2016 v 22:47 | TMS |  Móda, lifestyle, etiketa...

Je půl třetí ráno a já stále nespím. Dnes to není tím, že by se mi nechtělo spát, dnes je mým důvodem 88. ročník udílení Oscarů. Ano je to trochu bláhové upírat si spánek, kvůli něčemu co se stejně dobře můžu dozvědět i ráno, ale já to beru jako čest vidět to v přímém přenosu.

Chtěl bych být přímo v předávacím sálu (Dolby Theatre, Hollywoodu, Los Angeles) a nasát tuhle honosnou atmosféru. Bohužel tuším, že splnění tohoto snu je v kategorii "nemožné".

Slovo "nemožné" však v posledních letech přestává existovat. To nad čím jsme si dřív nedovolili ani přemýšlet se nám stává skutečností, jak v reálném světě, tak především ve světě filmového plátna. A právě svět filmů nám ukazuje, že fantazie je nekonečná.


Tento ročník však není jen o filmech. Letos nám tento galavečer přinesl mnohem víc. Tento večer nám totiž toužil ukázat i celosvětové problémy. Jedním z hlavních témat večera byla otázka rasizmu. Toto kontroverzní téma nás provázelo od začátku až do konce pod záštitou, doslova černého humoru.

88. ročník předávání cen, se stal totiž podruhé za sebou ročníkem bez nominací herců tmavé pleti. Zvedla se kvůli tomu vlna kritiky, která zbobtnala v jakýsi boj proti "bílým Oscarům". Do čela bojkotu se postavil Will Smith s jeho ženou Jadat Pinkett Smith, kteří se tak na Oskarech neukázali.

Jak to ale s tím rasizmem je? Vážně se dostal až na Oscary? Odpověď nechám na vás, já jen doufám a věřím… Co se mi však líbilo, vzhledem k této otázce byli "černí herci", kteří nás provázeli večerem a dokázali to vzít s nadhledem a tím pádem nás všechny sledující pobavit. A jedničku v tomhle ohledu za mě dostává především moderátor večera Chris Rock, který mě neskutečně bavil a za to mu děkuju.

Dalším propíraným tématem bylo globální oteplování a teplo sálající z tohoto faktu v sálu rostlo stejně, jako napětí z očekávání jestli ten Leo konečně získá sošku. No nebudu vás napínat a přiznám, že Leonardo Di Caprio konečně prolomil svou kletbu a možná i s jistou dávkou soucitu mu byl Oscar udělen. Za ohromných ovací v sálu, které provázelo "standing ovation" Leo poděkoval naprosto všem a myslím, že mu spadl ohromný balvan ze srdce, jehož místo nyní zaujme tato soška. Na konec jeho projevu však neopomenul zvýšit teplotu v sálu právě zamyšlením se nad skutečností vázanou na globální oteplování.

Z čeho však sálalo horko asi stejně, jako z Lea byla zběsilá jízda v podání "Šíleného Maxe". Tento snímek se do dějin 88. ročníku zapsal hned 6 soškami a musím říct, že zaslouženě. Když jsem na tento snímek dorazil do kina, měl jsem velká očekávání. Když jsem ze sálu odcházel, očekávání byla překonána. Svědčila o tom i skutečnost v podobě rozmačkané ruky, kterou mi drtila přítelkyně a spadlá čelist, kterou jsem hledal pod sedadlem.

Možná i kvůli tomu byl pro mě velkým šokem nejlepší film s názvem Spotlight. Tento snímek jsem bohužel neměl čest shlédnout a tak nedokážu posoudit, zda je toho hoden. Co však vím je, že snímek byl natočen podle skutečné události, ve které figurovalo zneužívání dětí katolickou církví. Možná i tímto silným tématem si snímek získal srdce akademiků.

Předávání Oskarů je věcí cti a zadostiučinění za dobře vykonanou práci. Je to i věcí stylu a módy. Dá se tedy říct, že patří k nejprestižnějším událostem celého roku. Pokud jste neměli to štěstí, že byste mohli vidět přímí přenos, nebo být přímo na místě doufám, že vám můj článek o mých pocitech aspoň lehce nastínil atmosféru 88. ročníku. A ač bych se mohl rozepisovat dál, tak to není mým stylem. Ale kdo ví, možná se k tomuto tématu ještě vrátím.


Váš TMS.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama