"Největší chyby" - aneb chybovat je lidské

20. ledna 2016 v 9:12 |  Motivace, psychologie, mezilidské vztahy...
"Největší chyby"- aneb chybovat je lidské.

Chybovat je lidské, ale každý se radši chybám vyhne. Je to možná špatně, jelikož s každou naší chybou rosteme. Musíme si jen uvědomit, jakým způsobem chybujeme.


Já chyby dělím na úmyslné, zaviněné a nevědomé. Mezi chyby úmyslné řadím například plánovanou vraždu. Je to ten typ chyb, o kterých víme, že jsou hodně špatné, ale kvůli vnitřním pohnutkám to stejně uděláme. Jsou to nevratné věci, které nám můžou změnit smýšlení a defakto i celý život. Bohužel tyto chyby většinou děláme na základě minulých, špatných rozhodnutích.

Zaviněné chyby jsou chyby, které zaviníme sovou neopatrností a lehkovážností. Opět můžou být velmi závažné a demoralizující. Mezi zaviněnou chybu bych zařadil například autonehodu zaviněnou telefonováním či překročením rychlosti. I když nás takovéto chyba může změnit, nemusí to být natolik fatální, jako chyba úmyslná.

Poslední nevědomé chyby se nám často opakují. Většinou si nejsme vědomi, že je děláme, nebo nemají takový dopad na náš život. Můžeme zde zařadit například noční mlsání, nebo nesprávný spánkový režim. I přesto, že nás tyto chyby neovlivní hned, z dlouhodobého hlediska nás můžou velmi mrzet.

Samozřejmě, že největší chyby jsou ty úmyslné. Těm bych se dnes vyhnul, protože je konají lidé s pohnutým osudem, který by se jen těžko vysvětloval a vlastně ani nemá velkou cenu se tím zabývat.

Zaviněné chyby také vypustím, jelikož je to na každém z nás, abychom se sami zamysleli, nad naší neohrožeností.
Na paškál si vezmu chyby nevědomé. Podle mě je tou největší chybou v této oblasti tzv. nežití. Lidé, kteří podle mě nežijí, můžou vypadat naprosto obyčejně. Chodí do práce, mají dům, dokonce můžou mít i rodinu.

V čem je tedy problém? Problém je v neustálém pohrdání krás života. Vše je vždy špatně, neustále jim život hází klacky pod nohy, nic se jim nedaří. Proč s tím tedy něco neudělají? Proč se nepokusí něco změnit? Je to díky jejich pohodlnosti.
Tito lidé nechtějí vystoupit z komfortní zóny a něco změnit. A přitom to nemusí být ani tak těžké, jak si myslí.

Většinou se stačí jen začít radovat z maličkostí. Když už někdo zkusí změnit tento postoj, většinou v sobě najde skrytou sílu a nové možnosti, o kterých ani netušil.

Proto má rada zní- žijete jen jednou, tak každý den prožijte na 120%, těšte se i s těch nejmenších radostí, jako je východ či západ slunce a starejte se o svou rodinu. Šťastná rodina znamená šťastný život a to i bez peněz či majetku.
Tento článek zakončím citátem, který se zde velmi hodí, a snad se jím budete i řídit.

Největší chyba je, že si nejsme vědomi žádné chyby.

Thomas Carlyle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hana Hana | 20. ledna 2016 v 13:40 | Reagovat

Jj, jak to říkám pořád - žijte, ne jen existujte!!! ;-)

2 time-for-style time-for-style | 21. ledna 2016 v 9:56 | Reagovat

Jsem rád, že souhlasíte a doufám, že se tím i řídíte. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama